"L.
P. 1222, za jasné podzimní noci před
svátkem archanděla Michaela se na nebi
ukázala vlasatice. Hrozivě svítila
mezi hvězdami, ani ve slunečním svitu
nezanikla. Lidé k ní zraky obraceli,
naháněla strach a zároveň vzbuzovala
naději.
Vědma
Markyta se starostlivě tázala: „Co
nám, hvězdo, přinášíš? Bude zase
vojna? Nebo se konečně narodí ten,
který nám přinese naději, náš
pravý král?“
Hvězda
mlčela.
Vědma
těžce vzdychla a s košíkem kůry,
z níž vyrobí lék proti horečce, se
obrátila do lesa."
|
